Jak analyzovala německá vláda hrozbu umělé inteligence před osmi lety ! v roce 2016

20. 5. 2024

čas čtení 18 minut
V souvislosti s upozorněními Britských listů, že česká vláda setrvává mentálně v sedmdesátkách a vůbec nijak ekonomiku nepřipravuje na kolosální změny, které do pár let v zaměstnanosti způsobí umělá inteligence (podle mezinárodních analýz přijde ČR zřejmě do tří až pěti let o půldruhého milionu pracovních příležitostí), nám poslal Milan Lelek dokument německé vlády z roku 2016 o hrozbě umělé inteligence. Od té doby ovšem uplynulo osm let...

K tomu dodává Milan Lelek tento link, na němž  v současnosti německá vláda informuje veřejnost, do jaké míry budou ohroženy umělou inteligencí její pracovní příležitosti. Kde je takovýto server v České republice?

http://www.ard.de/home/themenwoche/ARD_Themenwoche_2016_Zukunft_der_Arbeit/3234726/index.html

https://job-futuromat.ard.de/

Co znamená "stupeň automatizovatelnosti profese"?

https://job-futuromat.ard.de/faq.html

Dále jen "stupeň automatizovatelnosti" profese je procentní sazba, která odpovídá podílu podstatných úkolů (činností) v profesi, která by mohla být již dnes teoreticky realizována stroji, roboty nebo počítačovými programy. Jaké činnosti jsou pro určité profese podstatné, určili profesní experti na základě zadání Spolkového úřadu práce (Bundesagentur für Arbeit. -BA).

Vědci z Institutu pro výzkum pracovního trhu a povolání (Instituts für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung - IAB) stanovili pro každou činnost, zda může být již automatizována dnes, nebo ne. Stupeň automatizace povolání je dán tím, když celkový počet automatizovaných činnosti profese dělíme počtem všech činností a výsledek vynásobíme 100.

„Job Futuromat“ bere v úvahu jen základní činnosti, které je nezbytné v dané profesi běžně realizovat. Kromě toho se může jednat o další činnosti, které hrají určitou roli při daném zaměstnání. Vzhledem k tomu, že ovlivňují i stupeň automatizace, neměl by být výsledek „ Futuromat“ špatně chápán, jak pravděpodobné je že bude daná práce nahrazena stroji.



Je „Job Futuromat“ zdrojem prognózy?

Ne, Futuromat neposkytuje žádnou prognózu. Stupeň automatizace „Job Futuromatu“ nedisponuje - stejně jako další internetové nástroje či studie – žádnou pravděpodobností, že daná profese zmizí v příštích 10 nebo 20 let, protože se vše probíhá za pomocí strojů nebo software. To ukazuje spíše jen na to, jaký podíl prací by mohl být již dnes realizován stroji, nebo přes software.

Je-li činnost v „Job Futuromatu“ automatizovatelná, neznamená to ale, že je již dnes realizována přes stroje. Je totiž možné, že lidská práce je hospodárnější, flexibilnější nebo kvalitnější. Například, tam jsou téměř v každém obchodě pokladní, ačkoli toto povolání vykazuje stupeň automatizace 100%.

Stupeň automatizace, představuje pouze potenciál, že určité části profese by mohly být nahrazeny v zásadě stroji. Proto pracovníci výzkumu také mluví o "potenciálu substituovatelnosti". V tomto směru „Job Futuromat“ říká také něco o budoucnosti profesí a jak se tyto profese a jejich úlohy, budou měnit. Zatím co byly automatizovatelné činnosti převzaty stroj, musí být ostatní činnosti nadále realizovány lidmi, a tam se řadí i nové činnosti: Nové stroje je nutné obsluhovat, kontrolovat, udržovat, postavený a (dále) vyvíjet. Změna povolání znamená, že je nezbytné další vzdělávání v dané oblasti.

Pro jaké časové období platí stupně automatizovatelnosti pro danou profesi - v „Job Futuromatu“?

Stupně automatizovatelnosti jsou „snímky“ momentálního stavu profese. Automatizace jednotlivých činností byla stanovena Institutem pro výzkum v oblasti trhu práce a výzkumu pracovních procesí (IAB) pro rok 2013. V budoucnu, je ale pravděpodobné, že činnosti, které nejsou v současné době automatizovány, se budou postupně automatizovat v závislosti na technickém vývoji. Přesto to nemusí znamenat, že činnost, která byla klasifikována v současné době jako automatizovatelná, bude v příštích letech skutečně automatizována. Je možné, že lidská práce je v této oblasti činnosti hospodárnější, flexibilnější nebo kvalitnější. Také právní či etické překážky mohou být překážkou pro automatizaci.

Je má práce ohrožena, pokud je její stupeň automatizovatelnosti vysoký?

Ne. Ale profese se může změnit.

Existují profese se stupněm automatizovatelnosti o hodnotě 100%, jako je například povolání pokladní/pokladník, ve kterých ale zaměstnanost v posledních letech vzrostla. Ve skutečnosti počet zaměstnaných v této profesi vzrostl podle příspěvků na sociální pojištění v letech 2012 a 2015 u tohoto povolání s klíčovými kompetencemi "interní pokladník a interní prodejce jízdenka" o více než 8% - a tím ve větším objemu, než je trend u všech ostatních profesí (+ 5,5%).

I když existují profese se stupněm automatizovatelnosti o hodnotě 100%, kde se zaměstnanost snížila. Nicméně pokud se podíváte na všechny profese, jejichž stupněm automatizovatelnosti je považován za "vysoký" (vyšší než 70%), je zřejmé, že také zde roste zaměstnanost - i když méně výrazně než v profesích s nižším stupněm automatizovatelnosti.

Důvod: činnosti, které by mohlo být provedeno dnes stroji, jsou často ještě nějaký čas - provádí u lidí - nebo i trvale. Mohlo by se stát, že lidská práce je ekonomický, flexibilní nebo lepší kvality. Podobně, právní a etické překážky automatizace brání.

Dokonce, i když činnosti jsou skutečně automatizované, nemusí to nutně znamenat, že profese zmizí. Je však pravděpodobné, že v tomto povolání dojde ke změnám: Zatímco automatizovatelné činnosti budou realizovány stroji, budou činnosti, které nelze automatizovat, pro pracovníky významnější, přičemž budou doplněny novými činnostmi, které jsou také nezbytné. Nepřetržitý profesní rozvoj se proto stává stále důležitějším.



Zůstane vše v mé profesi beze změn, když je stupeň automatizace nízký (nebo je jeho hodnota 0%)?

Dokonce i v zaměstnání s nízkým stupněm automatizace - dokonce o hodnotě 0% - je docela dobře možné, že v rámci budoucích aktivit bude profese automatizována, přičemž si dnes nemůžeme vůbec představit, že by mohly být stroji, roboty nebo počítačovými programy.



Jak se automatizovatelnost pracovních míst projevuje na trhu práce?

Celkově ale nevede vysoký stupeň automatizovatelnosti k tomu, že pracovní místa zaniknou v krátkodobém horizontu. U všech profesí, jejichž stupeň automatizovatelnosti je považován za "vysoký" (více než 70% činností lze zaměnit stroji), přesto se celkový počet zaměstnanců v letech 2012 až 2015 zvýšil o téměř 4%. Nicméně, u profesí s nízkým stupněm stupeň automatizovatelnosti vzrostla zaměstnanost o 11%, jde o profese s nízkým stupeň automatizovatelnosti (méně než nebo rovnající se 30% činností, které lze nahradit).

Do jaké míry bude postupná digitalizace trvale snižovat počet pracovních míst, je v oblasti výzkumu kontroverzní a otevřenou otázkou. Vzhledem k tomu, že digitalizace vytváří nová pracovní místa, protože přes digitalizaci jsou nabízeny nové produkty a služby, případně může způsobit růst produktivity nabídku produktů za nižší ceny a tím zvyšovat poptávku, a proto mohou vznikat nová pracovní místa. Ale je jasné, že technologický pokrok mění požadavky na práci lidí. Nepřetržitý profesní rozvoj se stává stále důležitější. Viz BA.



Jak byly stanoveny činnosti pro danou profesi?

Jaké jsou hlavní činnosti pro danou profesi, stanovili experti Spolkového úřadu práce (Bundesagentur für Arbeit - BA) pro takřka 4.000 profesí, která jsou k dispozici na „Job Futuromatu“, vypracované na základě odborné přípravy předpisů nebo odeslání práce. Tyto aktivity a mnoho dalších jsou k dispozici pro všechny profese v BA expertní databázi BERUFENET on-line.

Job Futuromat bere v úvahu pouze základní činnosti, které jsou ve vybrané profesi běžně zpracovávány. Při konkrétní práci mohou kromě těchto aktivit také hrát roli i další činnosti. Vzhledem k tomu, že mohou ovlivňovat stupeň automatizace, by neměl být výsledek práce „Futuromatu“ nesprávně chápán jako předpověď, jaká je pravděpodobnost, že bude daná práce nahrazena stroji.

Jak bylo zjištěno, které činnosti by mohly být nahrazeny stroji?

Vědci z Ústavu pro výzkum trhu práce a povolání (Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung - IAB) stanovili pro každou činnost, zda může být již dnes realizována počítači, nebo počítači řízenými stroji podle programovatelných pravidel (viz IAB zpráva 24/2015 „Folgen der Digitalisierung für die Arbeitswelt“ a „RDC metody FDZ-Methodenreport 12/2014“. V této zprávě šlo pouze o otázky technické proveditelnosti. Za tím účelem tři nezávislí experti na sobě vzájemně nezávisle posuzovali, zda konkrétní činnosti z celkového počtu zhruba 8000 činností, by mohly být v současné době realizovány přes počítače.

V případě pochybností se zkoumalo, zda jsou pro tento účel již vyvinuty stroje, počítačové programy, nebo roboty. Tak bylo například řízení metra zařazeno jako automatizovatelné, protože je již praktikován automatizovaný provoz metra v Norimberku.

Naopak byla péče o nemocné, nebo péče o seniory, zařazena mezi činnosti, které nelze automatizovat, protože není tato činnost ještě natolik technicky pokročilá, aby mohla být adekvátní náhradou pro péči o nemocné a pro pečovatelskou, ošetřovatelskou a zdravotní péči.

Jak ovlivňují posuvníky grafu automatizovatelnost mého povolání??

Pokud ve-Futuromatu aktivujete některé povolání, se vypočítá stupeň automatizovatelnosti pro vybrané zaměstnání. Každá činnost má přitom stejný účinek - stejnou váhu. To odpovídá počáteční střední poloze všech jezdců na posuvnících.

Jezdec na posuvníku nám umožní pouhým pohybem myší měnit hodnoty parametrů daného grafu.

Vzhledem k tomu, že ne všechny činnosti jsou stejně často aplikovány v reálném pracovním životě, můžete nastavit jejich frekvenci pomocí jezdců na posuvnících:

Je-li jezdec přesunut doprava, to znamená, že tato operace se provádí častěji, ale když je posunut doleva, operace se provádí méně často. Stupeň automatizovatelnosti se zvyšuje, když je automatizovaná činnost prováděna častěji, a snižuje, když se provádí méně často. Na rozdíl od toho se snižuje stupeň automatizovatelnosti, pokud jsou neautomatizovatelné činnosti realizovány častěji, a zvyšuje se, pokud se provádí méně často.

Je-li stupeň automatizovatelnosti ve vybrané profesi 0%, nemají posuvníky také žádný vliv: Také žádné vyvážení aktivit nemůže potom měnit stupeň automatizovatelnosti.

Je li stupeň automatizovatelnosti ve zvolené profesi 100%, nemohou posuvníky také nic měnit, protože vyvážení činnosti nemění nic na tom, že veškeré činnosti je možno teoreticky automatizovat.

Pro nový přepočet stupně automatizovatelnosti platí, v jaké postavení jsou posuvníky relativně k sobě navzájem. Čím více vpravo je posuvník ve srovnání s ostatními posuvníky, tím vyšší je jeho váha, s níž příslušné činnost zvyšuje nebo snižuje stupeň automatizace. Matematicky se realizuje vypočet stupně automatizovatelnosti následujícím způsobem: Pokud není činnost nikdy realizována, dostanete hodnotu 0; když je vykonávána permanentně (nepřetržitě), má hodnotu 1. Pro pozici posuvníku mezi, dostane hodnotu mezi 0 a 1. Stupeň automatizovatelnosti je součet všech hodnoty těchto aktivit, přičemž jsou tyto hodnoty násobeny 1, pokud se jedná o činnost nahraditelnou, jinak je násoben 0. Dříve, než je vytvořena suma, je nezbytné všechny hodnoty aktiv normalizovat (všechny jsou děleny stejným číslem), takže jejich suma dává 1. Takto se stanou jednotlivé hodnoty činností "váženými hodnotami", takže je výsledný stupeň automatizovatelnosti mezi 0 a 1 (nebo mezi 0% a 100%).

K jakému účelu budou moje data použita, pokud je předám výzkumu povolání?

S přenosem vašich dat pomůžete profesionálního výzkumu povolání. Expertní databáze BERUFENET nám dává informace, které činnosti pro výkon povolání jsou podstatné; ale neposkytuje informace, jakou roli tyto aktivity hrají v každodenní práci. Tím, že nám tato data o vašem profilu zaměstnání pro výzkumné účely poskytnete, pomůže nám to lépe porozumět pracovnímu prostředí v Německu. Vaše údaje budou použity pro výzkum zcela anonymně.

Kolik profesí a které konkrétní profese jsou ve Futuromatu obsaženy?

Job Futuromat obsahuje informace o 3 950 jednotlivých profesích (stav říjen 2016). To vše jsou povolání, které jsou obsaženy v expertní databázi BERUFENET Spolkového úřadu práce (BA).

V oblasti statistiky a výzkum nejsou tato jednotlivá povolání nazývána "povoláními", nýbrž jde o "povolání s klíčovým i kompetencemi", za kterými je opět k dispozici více než 20.000 pracovních titulů. Ty jsou shrnuty v tzv. klasifikaci zaměstnání 2010 (KldB 2010) zařazených do profesních a odborných skupin a dalších nadřazených kategorií. Přitom jsou sloučeny takové kategorie zaměstnání, u kterých jsou kombinované dovednosti a znalosti podobné, přičemž jsou pro výkon povolání relevantní.

Jaký význam mají čísla počtu zaměstnanců?

Počet zaměstnanců zahrnuje jak počet zaměstnanců na plný a částečný úvazek (včetně učňů). Počet zahrnuje jen ty zaměstnance, kteří jsou účastníky pojistného na sociální zabezpečení. U povolání s vysokým podílem samostatné výdělečné činnosti, jako jsou státní úředníci nebo mini jobbers, může být počet lidí, kteří praktikují toto povolání, podstatně vyšší.

Údaje jsou odvozeny ze statistik Spolkového úřadu práce (BA) a jsou založeny na údajích zaměstnavatelů. Jsou platné vždy pro 31. prosince každého roku.

Údaje se nevztahují na jednotlivé profese, ale na profesní skupiny (přesně řečeno podle BA "povolání s klíčovým i kompetencemi"). Téměř 4000 povolání, které mohou určeny prostřednictvím vyhledávacího pole na Job Futoromatu, mohlo být zahrnuto do přibližně 1200 skupin. Ve statistikách Spolkového úřadu práce jsou údaje o zaměstnanosti těchto profesních skupin, nejsou k dispozici pro jednotlivé profese.

Byl tam jeden rok kratší než tři zaměstnanci v jednotce skupiny, žádná data se zobrazují z důvodů ochrany osobních údajů.

Jaký význam mají údaje o platu?

S údajem o "středním příjmu" v „Job Futuromatu“ je míněna průměrná hrubá měsíční mzda, která je vykazována v tzv. mediánu. To se vypočítá pro všechny povinně sociálně pojištěné zaměstnance, kteří pracují na plný úvazek v profesní skupině (bez učňů). Je založen na hrubých ročních příjmech, podle zprávy zaměstnavatel do 31. prosince každého roku na statistiky Spolkového úřadu práce (viz metoda Report). U povolání s vysokým podílem samostatné výdělečně činnosti nebo u státních úředníků se hodnoty od údajů mohou lišit.

Medián znamená, že polovina všech zaměstnanců dosáhla měsíční mzdy pod hodnotou mediánu a druhá polovina měsíční mzdy nad touto hodnotou.

Individuální mzdy se někdy od mediánu mohou významně lišit. Proto je někdy uváděno variační rozpětí kolem mediánu, v jehož rámci se pohybuje 50% všech mezd. Spodní konec odpovídá prvnímu kvartilu (to je hranice mezi první a druhou čtvrtinou všech zaměstnanců této profesní skupiny); přičemž horní konec odpovídá třetímu kvartilu (hranice mezi třetí a čtvrtou čtvrtinou všech zaměstnanců této profesní skupiny).

Pokud převyšuje měsíční hrubá mzda zaměstnance na plný úvazek, takzvaný "maximální vyměřovací základ", není to ve statistice Spolkového úřadu práce přesně podchyceno. Pokud je mzda u více než poloviny zaměstnanců nad touto mezí, nelze medián vypočítat. V těchto případech je uveden pouze maximální vyměřovací základ. Ten se mění každý rok a v roce 2015 nabyla jeho hodnota měsíčně na 5200 €.

Údaje se nevztahují na jednotlivé profese, ale na tzv. profesní skupiny. Téměř 4000 povolání, které lze nalézt pomocí vyhledávacího pole „Job Futuromatu“, bylo zahrnuto do tzv. 1 200 profesních skupin.
Ve statistice Spolkového úřadu práce jsou k dispozici hrubé měsíční mzdy pro tyto profesní skupiny, pro jednotlivá povolání nejsou k dispozici žádné údaje.

Pokud byly za jeden rok k dispozici informace o mzdách pro méně než 1000 pracovníků v rámci jedné profesní skupiny, nejsou zobrazeny žádné mzdy, protože statistika Spolkového úřadu práce považuje takovýto výpočet jako nespolehlivý.

Odkud byla data získána?

Data o možnostech profesních substitučních potenciálů poskytl Ústav pro výzkum trhu práce a povolání (Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung - IAB) (viz IAB Kurzbericht 24/2015). Údaje o téměř 4000 povoláních a jejich hlavní aktivitách pocházejí z expertní databáze BERUFENET Spolkového úřadu práce (BA). Údaje o počtu zaměstnanců a jejich mzdách pochází ze statistik Spolkového úřadu práce (Sonderauswertungen).

Kdo je autorem „Job Futuromatu“?

Job Futuromat je produktem ARD (celým názvem Arbeitsgemeinschaft der öffentlich-rechtlichen Rundfunkanstalten der Bundesrepublik Deutschland, česky Asociace veřejnoprávních televizních společností Spolkové republiky Německo) je sdružená společnost německých regionálních veřejnoprávních vysílatelů. Jeho realizace probíhala pod vedením „Radio Bremen“ za spolupráce  ARD s Institutem pro výzkum pracovního trhu a povolání (IAB) a Spolkového úřadu práce (BA). Statistika BA a IAB poskytla data pro realizaci a konzultace pro návrh „Job Futuromatu“. Rešrže dat, jejich analýza, koncepce nástrojů a jejich obsah pochází od datového žurnalisty Björna Schwentkera. Programování a design převzala agentura "Thadeus Roth".

---

0
Vytisknout
1540

Diskuse

Obsah vydání | 23. 5. 2024